Poznámka 54

Aristotelés dává náš první a druhý výklad do přímé souvislosti, neboť říká (De somno et vigilia, 456b): „Když tedy zvenčí přicházející potrava vstupuje do těch míst těla, která ji přijímají, vzniká z ní výpar, jenž proniká do cév a tam prodělává změnu, stává se krví a jde po cévách k jejich východisku… Proto se spánek dostavuje zejména po jídle. Neboť vlhká a tělesná látka, která se při tom v těle nahromadí, pak stoupá vzhůru ve velkém množství. Když se tam zastavuje, působí pocit těžkosti a ospalost. Kdykoli však potom klesá dolů a při svém zpětném pohybu odvádí teplo, tehdy vzniká spánek a živočich spí“ (překlad A. Kříže a M. Mráze).