Poznámka 12
Paradigmatem rozporů, na něž tato nepřípustná zpředmětnění (nejen nynějšku, ale i „dřívějšího“ a „pozdějšího“) narážejí, je – i přesto dodnes poučný – článek A. Torstrika Über die Abhandlung des Aristoteles von der Zeit, Phys. Δ 10 ff., in: Philologus, 26, 1867, str. 446–523. Viz též E. Zeller, Die Philosophie der Griechen, II/2, str. 399; S. Moser, Grundbegriffe der Naturphilosophie, str. 117. – Textu podle mne nedostojí ani interpretace, podle níž oba významy νῦν odpovídají přítomnosti a časovému bodu (srv. W. Bröcker, Aristoteles, Frankfurt a. M. 1935, str. 102 nn.).
Zpět na článek: Reflexe 41:Počet čas a duše