Poznámka 55
Historická otázka, do jaké míry byl popsaný Löwův postoj vynucen vnějšími společensko-politickými okolnostmi, se nás na tomto místě netýká. Poznamenejme jen, že existují doklady omezení polemického vyjádření Židů ze strany křesťanských institucí a uvalování sankcí za jejich nedodržení – připomeňme proces s pražským rabínem Jom Tov Lipmannem Hellerem roku 1629 ve Vídni (viz J. Davis, Jom Tov Lipmann Heller, str. 227–233) –, současně však Löw své prameny a impulsy, na které polemicky reagoval, neuváděl z přezíravosti typické pro aškenázské intelektuální elity jeho generace.
Zpět na článek: Reflexe 41:Studium filosofie v pozdně renesanční židovské Praze