Poznámka 35

Sókratés odkazuje na 350c a 352b, kde k tomuto závěru dospěl. „Spravedlivý tedy se nám ukázal dobrým a moudrým (agathos te kai sofos), nespravedlivý nemoudrým a špatným (amathés te kai kakos).“ (350c10–11) Následně je řečeno, že Thrasymachos toto vše uznal (homologése men panta tauta, 350c11). Na 352b6–8 je spravedlivý člověk nazván „moudřejším, lepším a způsobilejším k jednání“ než nespravedlivý. Tuto část argumentace zpochybňuje N. Blössner, Zu Platon, ,Politeia‘ 352d–357d, in: Hermes, 119, 1991, str. 65–66. Nicméně Blössner nebere ohled na skutečnost, že Thrasymachos s tvrzením, že spravedlnost je dokonalost duše, souhlasí ještě předtím, než odmítne pokračovat v řádné diskusi (souhlas je popsán na řádku 350c12, Thrasymachos odmítá se Sókratem rozmlouvat zřejmě i proto, že musel souhlasit s touto premisou, jeho nevole je vyjádřena vzápětí v pasáži 350d9–e4). Sókratův závěr je tedy v tuto chvíli platný alespoň natolik, nakolik vyvrací Thrasymachovu pozici za pomocí premis, které Thrasymachos sám uznává.