Poznámka 2

Výraz „sebeklamné provinění“ považuji za matoucí. Připouští totiž na první pohled dvojznačnost: klamu sám sebe, že jsem se provinil, anebo že jsem se neprovinil? Jsou přece známy případy, kdy si člověk může nalhávat, že je vinen, i když se reálně neprovinil, a naopak ten, kdo se provinil, si může nalhávat, že je nevinen. KP se v podstatě zajímá jen o druhý případ. Patrně vhodnější by proto byl kupř. název „sebeklam ve vztahu k mravní hodnotě jednání“. Níže v textu však budu užívat nadále výraz KP „sebeklamné provinění“, abych čtenáře ještě více nemátl.