Časovost a autenticita podle Sein und Zeit (některé problémy Heideggerova konceptu a jejich obdoby u Augustina)
Karfíková, Lenka

Heideggerova autentická časovost ve své neurčité prázdnotě předběhu ke smrti připomíná Augustinovo upření k eschatologické budoucnosti, které je rovněž touhou vymanit se z rozptýlení ve věcech; Heideggerova časovost neautentická je pak podobně jako pro Augustina dána zapleteností ve věcech, která (pro oba autory) zároveň umožňuje čas měřit a chápat jej jako čas míjejících věcí, a je proto moralizována jako upadlost, resp. rozptýlení. V předložené interpretaci nabývají tři momenty času (tj. autentická a neautentická časovost pobyt a čas světa) nového významu založeného na jiném ocenění pobytu jako spolubytí a bytí ve světě i odmoralizování „autentické“ a zejména „neautentické“ časovosti.