Poznámka k Heideggerovu určení bytí
Novák, Aleš

V rámci myšlení Martina Heideggera představují třicátá léta 20. století přelomovou dobu při jeho snaze určit smysl bytí, jímž má být čas. Je to rovněž doba, která je vzhledem k jeho dílu přinejmenším v tuzemsku málo probádaná. Po selhání projektu spisu Bytí a čas Heidegger hledal temporální význam pojmu bytí v dějinném zamyšlení, ve kterém dospěl k přesvědčení o zapomenutosti na bytí a opuštěnosti jsoucna bytím. Právě v této eschatologické perspektivě se objevuje pokus uchopit v pojmu Anlage temporální význam pojmu bytí tak, jak to odpovídá myslitelské zkušenosti po konci metafysiky. V pojmu Anlage Heidegger, jak se snaží demonstrovat předkládaná studie, promýšlí a akcentuje motivy kladení (pozitivity), trvalost a trvanlivost, přítomnost a vyskytování se, které podle něho vystihují metafysicky určený pojem bytí ve smyslu „ustavičná přítomnost“. Ale i toto významové přiblížení významu pojmu bytí nakonec sloužilo jenom k odrazu směrem k radikální fenomenologii světa pojatého jakožto součtveří nebe a země, božských a smrtelných.