Poznámka 40

V § 1 Vernünftige Gedanken von Gott, der Welt und der Seele des Menschen Wolff sice říká, že nelze pochybovat o tom, že jsme si vědomi nás samých a jiných věcí, jak ale vyplývá z toho, co říká hned v následujícím paragrafu, má Wolff na mysli – naturalistický chybný – úsudek z existence vědomí nějaké věci na existenci této věci samé. Nelze tedy podle Wolffa pochybovat o existenci extramentálních entit a současně tvrdit existenci já, jak to dělala ona prazvláštní sekta egoistů, která „před nedávnou dobou vznikla v Paříži“. Srv. Vernünftige Gedanken von Gott, der Welt und der Seele des Menschen, § 2. Z lokalizace této „sekty“ lze usuzovat na to, že Wolff má na mysli kartesiány.