Poznámka 23

Velmi informativní popis své vlastní analytické metody v geometrii podává Descartes na úvodních stranách svého spisu La Geometrie (AT VI,369–485; k tomuto spisu budu odkazovat zkratkou Geom. a římskou číslicí; český překlad pasáže z Geometrie přejímám z R. Descartes, Geometria/Geometrie, přel. J. Fiala, Praha 2010), konkrétně v pasáži AT VI,372 n. Tato slavná pasáž svědčí o Descartově inspiraci metodou analýzy – přiléhavě charakterizovanou jako „obráceně provedené řešení“ (ex contrario facta solutio) – uplatňovanou již starými řeckými matematiky a klasicky popsanou v VII. knize Pappových Mathematicæ Collectiones (latinský překlad F. Commandino, Venetiis 1588; odtud je vzata i právě citovaná charakteristika metody analýzy). Zároveň však tato pasáž odráží i Descartův převratný matematický výdobytek – algebraizaci geometrie. Do Descartovy koncepce algebraické analýzy v geometrii dobře uvádí např. J. Grabiner, Descartes and Problem-Solving, in: Mathematics Magazine,68, 1995, str. 83–97; a Ch. Sasaki, Descartes’s Mathematical Thought, I,4, § 2B, kde jsou také podrobně zdokumentovány odpovídající pasáže z Reg. XIII a XIV. Ucelený rozbor Descartova uplatňování analýzy ve vědě a metafyzice podávají B. Timmermans, The Originality of Descartes’s Conception of Analysis as Discovery, in: Journal of the History of Ideas, 60, 1999, str. 433–447; a R. Florka, Descartes’s Metaphysical Reasoning, New York – London 2001, kap. 4.