Poznámka 3

„Odhodlanost, v níž se pobyt vrací k sobě samému, odemyká faktické možnosti autentického existování pokaždé z dědictví, jež jako vržená přejímá… Jen svoboda ke smrti dává pobytu cíl vůbec a přivádí existenci do její konečnosti. Uchopená konečnost existence vytrhává z nekonečné rozmanitosti nabízejících se nejbližších možností pohodlí, lehkovážnosti, přehnané skromnosti a uvádí pobyt do jednoduchosti jeho osudu. Osudem označujeme původní dění pobytu spočívající v autentické odhodlanosti, dění, v němž se pobyt, svoboden ke smrti, podává ve zděděné, nicméně zvolené možnosti sám sobě.“ Podtrhl ich., 383 n., GA II, 07.