Poznámka 52

Tamt., str. 2, 3, 11 aj. Brandt v článku kolísá v otázce, jaký typ idealismu má být ve druhém vydání Kritiky čistého rozumu (1787) vyvrácen. Převážně uvažuje o problematickém idealismu Descartově (viz str. 2, 3, 11), avšak příležitostně zmiňuje i idealismus Leibnizův (viz str. 6). Oba dva typy idealismu u něj splývají. Podle mne je rozdíl mezi oběma typy následující: u problematického idealismu Descartova stačí dokázat, že vnitřní zkušenost je možná jen za předpokladu zkušenosti vnější; u vyvrácení idealismu Leibnizova musí být navíc dokázáno, že vnější zkušenost a prostor nejsou produktem spontaneity subjektu a že představují reálný vztah já k předmětům. Druhé vydání Kritiky čistého rozumu (1787) obsahuje vyvrácení problematického idealismu, reflexe O vnitřním smyslu obsahuje vyvrácení idealismu Leibnizova.