Poznámka 40

„…tak zjišťuji, že soud není nic jiného než způsob, jak uvádět dané poznatky v objektivní jednotu apercepce.“ Kant zde sice mluví o „daných poznatcích“, ale domnívám se, že beze ztráty smyslu definice lze termín „dané poznatky“ nahradit termínem „daná rozmanitost“. Toto nahražení implikuje samotný Kantův postup v § 15. Zde Kant nejprve podává výčet určení, která lze vypovídat o každém spojení představ. Tato určení klasifikuje ve třech třídách: „…so ist alle Verbindung, wir mögen uns ihrer bewußt werden oder nicht, es mag eine Verbindung des Mannigfaltigen der Anschauung, oder mancherlei Begriffe, und an der ersteren der sinnlichen, oder nicht sinnlichen Anschauung sein…“ (B 130; „…tak je každé spojení, ať už jsme si ho vědomi nebo ne, ať už je to spojení rozmanitosti názoru nebo mnohých pojmů, a v prvním případě rozmanitosti smyslového nebo nesmyslového názoru…“). Touto abstrakcí dospívá k obecnému pojmu rozmanitosti, který mu poté dovoluje zavést obecnou definici každého možného spojení představ jako představy syntetické jednoty rozmanitosti. Soud je tedy sice spojením daných poznatků, tj. empirických pojmů, ale tím také eo ipso na obecnější úrovni spojením rozmanitosti.