Poznámka 10

Zvláště zjevné je to na příkladu imaginárního domorodého jazyka ze str. 96–97, kde se předpokládá schopnost jakéhosi „postřehování identity“: „Některá sdělení domorodých mluvčích nám budou okamžitě znít natolik podobně, že je budeme považovat za ekvivalentní.“ Samotná podobnost hlasové matérie nemá jazykový význam. Onen imaginární etnolog, odhodlán komunikovat, prostě jen vtahuje slyšené zvuky do systému jazykových diferencí, jimiž je již předem vybaven z dřívější komunikace.