Poznámka 3

Theologicko-soteriologický význam tohoto bipolárního pojmu je třeba hledat už v listech sv. Pavla (Ř 7,22n; Ef 3,16) a zejm. 2K 4,16: „I když náš vnější člověk hyne, ten vnitřní se den ze dne obnovuje“ (cit. dle Vulgáty). Myšlenku duchovní priority vnitřního člověka (homo interior) oproti vnějšímu člověku (homo exterior) rozvíjeli dále Otcové, zejm. sv. Augustin, svým hlubokým akcentem na niternost:// Noli foras ire, in te ipsum redi, in interiore homine habitat Veritas (Nevycházej, ale obrať se do sebe, neboť ve vnitřním člověku přebývá Pravda), in: De vera religione, 39, in: PL 34,154. Bohatý materiál k tomu nalézáme např. u sv. Bernarda z Clairvaux, v kázání Hugona od sv. Viktora, Sermo de homine interiore, a zajímavé srovnání podává i Eckhart v traktátu O odloučenosti//. Po celý středověk a také hluboko do novověku vycházela křesťanská psychologie, theologie a mystika z tohoto dělení a dále je široce rozvíjela.