Poznámka 2

„lûteriu abegescheidenheit“ – tento německý výraz Mistra Eckharta je ekvivalenten lat. pojmu separatio, popř. také abstractio a neznamená pouze odloučenost a oddělenost ve smyslu ctnosti, ale je užíván zejm. jako výraz duchovní, resp. ontologický ve smyslu lûterkeit, gelâzenheit, tj. oproštěnost, zbavenost, odpoutanost, „sebezanechání“, jako základní kvality disponující duši pro spojení s Bohem. Srv. Eckhart, DW III, káz. 53, 528, 5 n.: „Swenne ich predige, sô pflige ich ze sprechenne von abegescheidenheit und daz der mensche ledic werde sîn selbes und aller dinge“ (Když mám kázat, mluvím vždycky o odloučenosti, o tom, že se člověk musí zbavit sám sebe a všech věcí). Srv. také Eckhart, In Ioh., in: Lateinische Werke, III,318,265,12–266,7: „Intellectus autem abstrahit ab hic et nunc, et secundum genus suum nulli nihil habet commune: impermixtus est, separatus est […]. Esto talis: humilis, scilicet subjectus deo, separatus a tempore et continuo, impermixtus, nulli nihil habens commune: venis ad deum, et deus ad te“ (Intelekt však odhlíží od „tady a teď“ a jako takový nemá s ničím nic společného: je nesmíšený, je oddělený […]. Takový máš tedy být: pokorný, to jest podrobený Bohu, oproštěný od času a sledu [věcí], nesmíšený a nemající s ničím nic společného: pak přijdeš k Bohu a Bůh k tobě). – S pojmem „odloučená bytnost“ se setkáváme již v Aristotelově theologii: Metafyzika, XII,5,1073a5 (Bůh a jeho podstata) a XI,2,1060a–b (O odloučené podstatě); viz pozn. 25.