Poznámka 127

Zmatení je posíleno také skutečností, že Platón vedle konceptu psyché, ve kterém je spojeno pojetí putujícího daimona s pojetím duše jako psychologického centra, mluví také o daimonech (Resp. X,620d–e; Phd. 107d; Tim. 90a–c). Ti jsou životními strážci a naplňovately životních osudů, jež si duše v zásvětí vybraly, a tak se tradiční funkce daimona jako božského strážce osudu v Platónově konceptu jaksi zdvojuje. V dialogu Timaios je daimón přirovnán k božské, racionální části duše (Tim. 90a), čímž je téměř ztotožněna osudovost a racionalita..