Poznámka 11

O člověku a duchovních objektech jako fundovaných jednotách se v Idejích II mluví nesrovnatelně častěji než jako o jednotách výrazu. Pokud však Husserl obě tato pojetí spojuje, pak je to podle našeho názoru reminiscence nedořešenosti otázky po motivaci vztahu fundace, jež tento pojem provází od jeho zavedení v Logických zkoumáních (viz zejména E. Husserl, Logische Untersuchungen, II: Elemente Einer phänomenologischen Aufklärung der Erkenntnis, II. část, Halle a. d. S. 1921, str. 165–180). V Idejích II se Husserl pokouší tuto otázku řešit právě pojetím člověka jako jednoty výrazu, jež by měla být předpokladem pro jeho konstituci jako fundované jednoty (viz str. 224–225), a tato dvě pojetí by zřejmě měla odpovídat personalistickému a naturalistickému postoji (viz např. str. 178–179, 190). Neslučitelnost vztahu výrazu a fundace tak poukazuje k nedořešenosti hlavního problému Idejí II, problému vztahu obou postojů.