Poznámka 31

Podle Kritiky praktického rozumu je respekt (Achtung) k mravnímu zákonu „pozitivní pocit, jehož původ není empirický a je poznáván a priori“, neboť „je vyvoláván příčinou tkvějící v rozumu [durch einen intellektuellen Grund]“ (AA V,73). Srv. Metaphysik der Sitten, kde je respekt spolu s dalšími typy pocitů označen za „estetickou anticipaci psychické vnímavosti pro povinnostní pojmy vůbec“ (ästhetische Vorbegriffe der Empfänglichkeit des Gemüts für Pflichtbegriffe überhaupt; AA VI,399). Mluvím zde však o strukturní analogii či kantovské symboličnosti, nikoli o predikativním podřazení; nemá proto smysl ptát se, zda lze na poznávání skutečnosti přímo aplikovat vše, co Kant píše o úctě.

Vztah k nadsmyslovnému substrátu coby reflexivně odhalitelný základ aktivity soudnosti je scelujícím tématem monografie W. Bartuschata (Zum systematischen Ort von Kants Kritik der Urteilskraft, Frankfurt a. M. 1972). S obecnou tendencí Bartuschatovy interpretace je můj vlastní přístup ve shodě; problematice nadsmyslovného substrátu se zčásti věnuji ve stati citované v pozn. 11.