Poznámka 6

J. Patočka, Sókratés, Praha 1991, str. 16. Patočka plodným způsobem kolísá mezi výkladem Sókrata jako reálné a fiktivní postavy. Na jedné straně se snaží podat co možná objektivní výklad Sókratova života a jeho filosofie, na straně druhé však – vlastně analogicky k Platónovi, byť s jiným vyzněním – tuto historickou figuru takříkajíc idealizuje, činí z ní exemplum filosofie. Sókratem, o jehož filosofii chce Patočka referovat, tedy není fiktivní postava Sókrata z Platónových dialogů, nýbrž historická figura ztělesňující „hledání smyslu“, jinak řečeno, je to kdysi reálně existující a stále exemplární existence. Otázka adekvace takto pojatého Sókrata vzhledem k historické realitě je v této perspektivě druhotná.