Poznámka 13

Totéž platí pro spekulativní pojem pravdy, který Hegel používá. Jak známo, Hegel používá pojem pravdy i v podobě, která se odchyluje od tradičního určení, jestliže staví do protikladu „souhlas nějakého předmětu s naší představou“ a „souhlas nějakého obsahu se sebou samým“ (srv. HW VI, str. 51 n. [TWA 18, str. 86]). Tomu odpovídá, že Hegel mluví nejen o pravdivosti vět, nýbrž – právě v logice – i o pravdivosti pojmů. Těmto místům můžeme dostát, jestliže si uvědomíme, že také v nich užitý pojem pravdy se stále opírá o tradiční adekvační představu: v takových případech jde o souhlas mezi tím, co nějaký pojem je, a tím, co míní. Stálá diskrepance mezi obojím v kategoriích motivuje postup logiky. V tomto smyslu nachází každý stupeň rozvoje pojmu svou pravdu, chápanou v naznačeném smyslu, v každém následujícím stupni.