Poznámka 40

Tamt., 90a–d. Rozum nám byl dán doslova „jako daimón“, duše přitom dostává přiděleného, či si vybírá svého osudového daimona i v jiných Platónových dialozích (Phd. 107d6, 108b3, 113d2; Resp. X,617e1, 620d8), nikde jinde však s ním není takto ztotožněna. Mohlo by se zde tedy jednat o vliv Empedoklea. Ostatně i popis cyklu převtělení, který následuje (Tim. 90e–92c), je třeba spíše než za vážný výklad pokládat za parodii jeho reinkarnační nauky. (Společné mezi Empedokleem a Timaiem je např. to, že jednotlivé fáze či druhy reinkarnace jsou podobným způsobem přiřazeny ke čtyřem živlům.) Srv. V. Hladký, Empedokleův Sfairos, str. 399–401.