Poznámka 46

V literatuře (Taylor, Cornford, Natorp, Krüger, Jäger, Bury aj.) bývá „idea krásy“ ze Symposia ztotožňována s ideou dobra ze šesté knihy Ústavy s tím, že poslední skutečnost může být buď předmětem rozumu (dobro) nebo lásky (krása). Teze, že idea krásy je hodnotná, protože je předmětem appetitu, by podle této interpretace zřejmě implikovala, že i idea dobra se stává hodnotou pouze v kontextu lidského usilování o vlastní zdokonalení. Tato teze je však kontroverzní. Především pro metafyzicky orientované výklady Platóna je nepřijatelná. Například G. Reale ukazuje ve své interpretaci podobenství o slunci v VI. knize Ústavy, v jakém smyslu je dobro základem spravedlnosti (a tedy ctnosti obecně) a všeho, co je užitečné a hodnotné; viz G. Reale, Platón, přel. M. Cajthaml, Praha 2005, str. 275, 283 nn.