Poznámka 23

Srv. Johannes Arsen de Langevelt, Utrum ydee aliqua racione cogente propter generacionem rerum naturalium sunt ponende,q. 9 (Stralsund Stadarchiv HN NB 24, fol. 222va–223va). Ve třetí poznámce úvodu Arsenovy kvestie jsou předloženy dvě definice Platónovy ideje. V prvním případě je idea, s odvoláním na Seneku, Eustratia z Nikaie a Grossetesta, definována jako věčná mysl (mens aeterna) ve vztahu k věcem. Ve druhém případě je označena, s odkazem na Aristotela, jako společná přirozenost (natura communis) spjatá vztahem účasti s individui či přítomná v nich jako jedno v mnohém. Právě tyto dvě definice popírá finální konkluze kvestie. Arsen uznává existenci idejí jako separovaných entit i jejich význam pro stvoření, popírá však, že by idea jako věčná mysl (mens aeterna) a jako společná přirozenost (natura communis) existovala nutně (necessario) kvůli stvořeným jsoucnům. Cílem jeho analýzy je prověřit i skutečnou autenticitu některých názorů na ideje, jež se o Platónovi tradují a kolují v různých zprávách i komentářích. Podrobněji jsem se rozborem této Arsenovy kvestie a jeho nepřímé polemiky s M. Matějem z Janova zabýval ve své studii Regula generalis, principalis, prima veritas, k doktrinálním aspektům filosoficko-theologického principu M. Matěje z Janova (v tisku).