Poznámka 7

I. Kant, O obecném rčení: Je-li něco správné v teorii, nemusí se to ještě hodit pro praxi, přel. K. Novotný – P. Stehlíková, Praha 1999, str. 62: „Avšak dávat přednost jednomu stavu určení vůle před jiným je pouze jistým aktem svobody (res merae facultatis, jak říkají juristé), v jehož případě není vůbec vzato v úvahu, zda určení vůle je o sobě dobré nebo zlé, a je tedy vzhledem k obojímu lhostejné.“ Svoboda (chápaná jako idea) se pak vztahuje právě k tomuto určení vůle a zakládá morálku nikoli jako „svoboda rozhodnutí“, jak ji mylně interpretuje Sokol, nýbrž jako autonomie vůle, srv. I. Kant, Základy metafyziky mravů, str. 110–111.