Poznámka 23

Pojem „popis jednání“ zavedla pro identifikaci úmyslného jednání poprvé Elizabeth Anscombeová v knize Intention (Cambridge 2000, § 6, str. 11). Tento pojem se posléze dočkal širokého přijetí mimo jiné i ze strany jejího ideového odpůrce v teorii jednání Donalda Davidsona (viz např. jeho sbírka Essays on Actions and Events, Berkeley 2001). Postup Anscombeové se však problematizuje právě v případě sebeklamu, který zamlžuje vědomé aspekty činu, od nichž se popis odvíjí. V závěru této části uvidíme, že sebeklamné jednání musíme identifikovat poněkud jinak, a sice na základě motivu a pohnutky.