Poznámka 28

V souladu s předchozími definicemi zde předpokládám, že důvod k jednání stejně jako úmysl nemůže jednající neznat, zatímco motiv a pohnutka jednání mohou být nevědomé a jednající se v nich může mýlit. Přestože toto chápání důvodů k jednání není všeobecně sdílené (např. již zmíněný Davidson chápe jako důvod každou motivující touhu), zde jej považuji za klíčové pro analýzu racionality Bulstrodeova činu. Protože nás zajímá struktura jeho rozvažování a mechanismus jeho selhání, je třeba se soustředit na důvody, které sám v procesu tohoto rozvažování přijímá za platné. Tyto důvody jsou vždy vědomé, byť motivy, na základě nichž je přijímá, vědomé být nemusí.