Poznámka 30

Velká část literatury k problému sebeklamu, která je zpracovávána v rámci filosofie mysli, se zabývá otázkou, zda je možné, aby člověk měl současně dvě vylučující se přesvědčení (belief), která jsme zde umístili do různých úrovní vědomí. Domnívám se, že to možné je, pokud přijmeme myšlenku, že člověk si svého přesvědčení nemusí být vědom a že známkou toho, o čem je člověk přesvědčen, může být i jeho chování, reakce, postoje apod. Podobnou úvahu o povaze přesvědčení viz např. A. Rorty, Belief and Self-deception, in: Inquiry, 15, 1972, str. 387–410 (část I). Na konci téhož článku Rortyová ukazuje, že toto chápání přesvědčení vede k tomu, že lidskou mysl nemůžeme považovat za transparentní, jak předpokládá většina představitelů současné teorie mysli a teorie jednání.