Poznámka 114

Strukturu intencionality jistě nelze bez dalšího ztotožnit se „selektivní pozorností“ (selective attention), jak právem upozorňuje V. Caston, Connecting Traditions, str. 39–41 s pozn. 40. Jinou otázkou je, zda Augustin obojí jasně rozlišuje. Spíše se zdá, že pojmem intentio často míní selektivní pozornost (tak i S. Vanni Rovighi, La fenomenologia, str.26, 32; proti J. Rohmer, L’intentionnalité des sensations, str. 495), aniž by ovšem samu pozornost chápal jako cosi nahodilého. Duch v jistém smyslu je svou pozorností: ať už se jeho pozornost obrací kamkoli, duch se nutně vždy k něčemu obrací, něco „intenduje“.