Poznámka 9

Stojí ovšem za úvahu, proč jde zrovna o čtení „transcendentální“, pokud Kolman zdůrazňuje (viz str. 178 v souvislosti se Schlickovým čtením Tractatu), že se jedná o adekvátnější čtení, protože se obrací primárně k jazyku. Pokud tomu je tak proto, že jazyk je podmínkou možnosti poznání, jak naznačuje Kolman v kapitole „Filosofie jako vyslovování nevyslovitelného“(52), bylo by lépe to explicitně vysvětlit a zdůvodnit.