Poznámka 5

Zde nemám na mysli žádné konkrétní antické či moderní pojetí spravedlnosti, nýbrž jen její zaměřenost vůči druhým, což můžeme pokládat na základě dochovaných pramenů za standardní rys spravedlnosti v antickém světě (viz Glaukónovo představení jednotlivých oblastí, ve kterých se spravedlnost projevuje, Platón, Resp. 359c–360c; Aristotelés, Eth. Nic. V,3; Démosthenés, VII,26). Samozřejmě i dnešní koncepce spravedlnosti pracují běžně s předpokladem, že spravedlivé jednání je spravedlivé vůči někomu a spravedlnost jednání je pak posuzována na základě toho, jak se k druhému (či druhým) vztahujeme.