Poznámka 46

Jak je patrné, pojem individuality jazyka je v citovaných textech jednoznačně spojován s individualitou národa. Dle Humboldta platí, že „na jazyk stejného národa působí stejná subjektivita“; W. von Humboldt, Einleitung, str. 434. Alespoň na okraj můžeme upozornit, že na jiných místech je individualita připisována také projevům jednotlivých mluvčí, kteří se chápou struktury jazyka a kteří tuto strukturu uplatňují v rámci jednotlivých výpovědí. Humboldt sice upozorňuje, že právě „jazyk dává pokaždé jednotlivci nejživěji pocítit, že není ničím jiným než vedlejším výronem lidského rodu“ (tamt., str. 439), neboť jednotlivec pokaždé přebírá jazyk, který sám nevytvořil. A podobně v přednášce Über den Einfluss des verschiedenen Charakters der Sprache auf Literatur und Geistesbildung, in: W. von Humboldt, Schriften zur Sprachphilosophie, str. 27, Humboldt ještě poznamenává, že „pokolení míjejí, avšak jazyk zůstává, každý ho vždy již nalézá daný – nakolik je jazyk silnější a mocnější než [každý jedinec], nikdy ho nemůže celý proniknout a přenechává ho těm, kteří přijdou po něm“. Avšak zároveň platí, že „každý jednotlivě neustále působí na jazyk … Teprve v individuu dosahuje jazyk nejzazšího stupně určitosti“ (W. von Humboldt, Einleitung, str. 439). Spění ducha k artikulovanosti by se tedy nejlépe naplňovalo v řeči jednotlivce, který si jazyk uzpůsobuje.Tato tvrzení jsou nejjasněji formulována v oddíle „Charakter jazyků“ z Úvodu, kde jsou motivy individuality jazyka a jednotlivého mluvčího propojeny. Humboldt zde upozorňuje, že „každý potřebuje jazyk k vyjádření vlastní, zcela svébytné povahy (die besonderste Eigentümlichkeit); jazyk pokaždé vychází z jednotlivce a každý ho využívá především sám pro sebe. Přitom nelze tvrdit, že by jazyk jako všeobecný nástroj tyto rozdíly vyrovnával. Sice staví mosty od jedné individuality k druhé a zprostředkovává vzájemné porozumění, rozdíl sám však spíše zvětšuje“ (tamt., str. 558–559). Vzhledem k řečenému tedy platí, že jazykovou specifičnost lze připsat nejen jednotlivým národům, ale také každému mluvčímu zvlášť.