Poznámka 32

Tomáš Akvinský, In I Sent. d. 8, q. 5, a. 1 (vyd. P. Mandonnet – M. F. Moos, Paris 1929); Summa theol. I, q. 50, a. 2, ad 3 (Opera omnia iussu impensaque Leonis XIII P. M. edita, IV, Roma 1888); Quodl. 2, q. 2 a. 1; 3, q. 8, a. 1 (Opera omnia iussu impensaque Leonis XIII P. M. edita, XXV/II, Roma 1996). Boëthiův výraz „to, co jest“ (id quod est) Tomáš na některých místech chápe jako ekvivalent svého pojmu esence jakožto svébytného, od bytí odlišného ontologického principu, zatímco na jiných místech ho interpretuje jako označení pro konkrétní jsoucno, které je již jednotou esence a bytí (tj. jako ens). Boëthiovo „bytí“ (esse) Tomáš v každém případě chápe ve smyslu svého vlastního pojmu bytí, resp. „aktu bytí“ (actus essendi). Tak čteme například ve čtvrté kapitole spisu O jsoucnu a bytnosti, kde Tomáš v rámci svého výkladu o esenci separovaných forem uvádí na scénu distinkci mezi bytím a esencí, následující formulaci: „A protože … cost inteligence je inteligence sama, proto její cost či esence je samotné to, co je ona sama, a její od Boha přijaté bytí je to, čím o sobě trvá v reálném světě. A proto někteří autoři říkají, že se takové substance skládají z toho, čím každá je a co každá je, čili, jak praví Boëthius, z toho, co je, a z bytí.“ (Et quia, ut dictum est, intelligentiae quiditas est ipsamet intelligentia, ideo quiditas vel essentia eius est ipsum quod est ipsa, et esse suum receptum a Deo est id, quo subsistit in rerum natura. Et propter hoc a quibusdam dicuntur huiusmodi substantiae componi ex quo est et quod est vel ex quod est et esse, ut Boethius dicit; Tomáš Akvinský, De ente et essentia, 4,75, in: Opera omnia iussu Leonis XIII P. M. edita, XLIII, Roma 1976, str. 369–381; česky: Jsoucno a bytí, přel. S. Sousedík, Praha 1992, str. 87.)