Editorial

Václav Němec

Vážení čtenáři,

dostává se vám do rukou číslo Reflexe, které je v mnoha ohledech mimořádné. Jedná se o jubilejní 50. číslo, které vychází po 31 letech existence tohoto časopisu. Reflexe byla založena v roce 1985 Ladislavem Hejdánkem a její první tři čísla ještě vyšla v samizdatové podobě. Od roku 1990, počínaje čtvrtým číslem, již mohl časopis vycházet oficiálně, ale na jeho vydávání se zpočátku nadále podíleli převážně její zakladatelé a přispěvatelé z dob disentu. Prvním šéfredaktorem ve svobodných podmínkách se stal Aleš Havlíček, a tak není divu, že Reflexe svou existenci nadále spojila s nakladatelstvím Oikúmené, které zůstalo jejím hlavním vydavatelem až do dnešních dnů.

Aktuální číslo je autentickým dokumentem jedné epochy české filosofie, která připomíná alchymickou směs, jež se rodila v tavicím tyglíku českého disentu, v obtížných podmínkách vnější nesvobody. Tyto podmínky příliš nepřály soustředěné a systematické akademické práci, ale zato byly živnou půdou entusiasmu a autentického filosofického života, které se naopak v podmínkách standardního akademického provozu nezřídka vytrácejí. V poměrech totalitního režimu, jenž – řečeno slovy Ladislava Hejdánka – lidem „kradl budoucnost“, byla pěstována filosofie tehdejším zlodějům budoucnosti a svobody navzdory. Zde se rodila česká filosofie druhé poloviny 20. století se svým naléhavým morálně existenciálním apelem, ale i se svým nezaměnitelným svérázem a někdy až neakademickou přímočarostí a jadrností. Toto její „zrození z ducha vzdoru“ vtisklo české filosofii nezaměnitelnou pečeť.

Redakce se při této slavnostní příležitosti rozhodla dát prostor především zakladatelům časopisu Reflexe nebo těm, kteří se zasloužili o jeho existenci v následujících letech. Tím je dána také poněkud neobvyklá skladba čísla i povaha některých textů. Zčásti se jedná o texty, které buď nebyly původně určeny k publikaci (jako přednáška Ladislava Hejdánka Český negativní platonismus: Rádl a Patočka), nebo nám byly zůstaveny jako rukopisy v pozůstalosti (to je případ textu Zdeňka Neubauera Lékaři, pomoz si sám nebo stati Aleše Havlíčka Lidská práva a budoucnost). V jednom případě jsme dokonce zařadili mysticko-theologicky laděné sonety, jejichž tvorbě se v posledních letech převážně oddává Jakub Trojan.

Předložené texty zároveň představují dokument jedné epochy, která se uzavírá. Nikoli náhodou číslo obsahuje i vzpomínky na tři výrazné postavy české filosofické obce, které nás v tomto roce bohužel opustily: Jiřího Polívku, Radima Palouše a Zdeňka Neubauera, a rovněž již zmíněné texty z čerstvé pozůstalosti Aleše Havlíčka a Zdeňka Neubauera.

Náležitý prostor je věnován českému mysliteli Ladislavu Hejdánkovi, který stál u počátků Reflexe. Jeho texty, které naplňovaly první čísla Reflexe, v posledních letech v našem časopise pohříchu chyběly. Také proto jsme kromě jeho přednášky o negativním platonismu z první poloviny 90. let zařadili rovněž aktuální rozhovor o základních tématech jeho filosofie.