Poznámka 5

Viz dopis Russellovi z července 1929, kde Wittgenstein zve Russella na svou přednášku s tím, že má obavy z jejího vyznění: „Bojím se, že všechno, co jim člověk poví, se zploští nebo vyvolá v jejich myslích irelevantní starosti a otázky, a proto bych ti byl velice zavázán, kdybys přišel, aby – jak jsem řekl – díky tobě diskuse stála za to.“ L. Wittgenstein, Cambridge Letters, Oxford 1997, str. 239, dopis č. 135. Wittgenstein zde zmiňuje i změnu tématu. Vůbec ho nenapadne dělat si starosti s tím, že původní text bude otištěn, a změnu tématu na obecnost a nekonečnost v matematice komentuje pouze slovy: „bude to podle mě zábavnější,“ s poznámkou: „i kdyby to pro ně bylo všechno čínsky“ (tamtéž). Dopis dělá dojem, jakoby Wittgenstein nezměnil téma, protože by opustil pozici zastávanou v článku (který se ostatně podle všeho vůbec nepokusil stáhnout z tisku), ale spíš pro svůj pocit, že publiku v Aristotelské společnosti je zbytečně něco vysvětlovat a bude lepší využít prostor pro diskusi s Russellem. Mohl ovšem také prostě chtít Russella na svou přednášku přilákat (což se mu mimochodem, zdá se, nepovedlo).