Poznámka 1

Margaret Athertonová (narodila se roku 1943 a je profesorkou na University of Wisconsin-Milwaukee) se ve své práci zabývá základními tématy filosofie raného novověku, především vnímáním a novou vědou. Asi největší věhlas jí přinesla kniha Berkeley’s Revolution in Vision (Ithaca – London 1990), jež upozornila na Berkeleyho velmi originální teorii zrakového vnímání – aspekt jeho díla, který stále zůstává poněkud ve stínu jeho metafyziky a idealismu. Profesorka Athertonová v této knize ukazuje, že Berkeleyho pojednání o vidění je užitečné číst ani ne tak jako důkaz ideality zrakového vnímání (jak zněla tradiční interpretace), ale spíše jakožto vysvětlení, jak mohou zrakové kvality něco představovat.

Práce profesorky Athertonové ve filosofii vnímání se týká také vztahu teorie vnímání a výtvarného umění. Společně s Heiko Hechtem a Robertem Schwartzem publikovala knihu Looking into Pictures (Cambridge – London 2003). Kromě toho vydala a opatřila předmluvou svazek Women Philosophers of the Early Modern Period (Indianopolis 1994), který obsahuje ukázky od sedmi filosofek, mezi něž patří nejen princezna Alžběta Falcká a Lady Mashamová, ale také méně známé postavy jako Mary Astellová, Anne Conwayová a Margaret Cavendishová. Dále je editorkou sborníku The Empiricists: Critical Essays on Locke, Berkeley, and Hume (Lenham – Oxford 1999). V současné době pracuje na knize o Berkeleym, „která podává přehled celého jeho díla se zvláštním zřetelem k jeho vnitřní koherenci“.

Následující rozhovor s profesorkou Athertonovou vedl J. Hill po symposiu „George Berkeley: vidění, duše, hmota“ v září 2006 na Filosofickém ústavu Akademie věd.