Poznámka 86

Patočka má blíže k existencialismu než k metafyzickému objektivismu na jedné, a ke kladné metafyzice než k metafyzice záporné na druhé straně. Podstatný je pro něj transcensus, o jehož zachování (v případě upřednostnění kladné metafyziky), resp. rozvíjení a prohlubování (v případě upřednostnění existencialistického subjektivismu), usiluje. Na druhou stranu je mu zřejmé, že jím preferované přístupy jsou samy o sobě neudržitelné, že vyžadují korekturu, již jim mohou poskytnout jejich myšlenkové protipóly. Soudíme, že Patočkově střední pozici bychom tedy měli rozumět ve světle celostního nároku, který vůči své filosofii pozvedá, a nikoli jako vynucenému výsledku snahy myslet „středově“.